Vojtěch Jírovec
Vojtěch Matyáš Jírovec | |
---|---|
Narození | 20. února 1763 nebo 19. února 1763 České Budějovice České království |
Úmrtí | 19. března 1850 (ve věku 87 let) Vídeň Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Národnost | česká |
Povolání | hudební skladatel a pedagog |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Matyáš Jírovec, v zahraničí známý jako Adalbert Gyrowetz, také Gyrowez či Gürovetz (20. února 1763 České Budějovice[1] – 19. března 1850 Vídeň[2]) byl český skladatel období klasicismu působící převážně v zahraničí.[3] Bývá často uváděn jako rakouský skladatel českého původu. Od roku 1807 je čestným občanem Českých Budějovic.[4] V Českých Budějovicích a v Brně je po něm pojmenována ulice.[5][6]
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem ředitele kůru kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. První hudební vzdělání získal u svého otce a poté u varhaníka budějovického kostela, skladatele Jáchyma Štepanovského. Zároveň studoval na zdejším piaristickém gymnáziu a komponoval své první skladby, převážně chrámovou hudbu a serenády.
Poté studoval filozofii a práva na pražské univerzitě, ale pro nedostatek prostředků se vrátil domů a stal se sekretářem hraběte Františka z Fünfkirchenu. V té době hrál také v zámecké kapele a také pro ni komponoval. Velký úspěch měly zejména jeho symfonie.
Na doporučení a s finanční podporou hraběte Troyera odcestoval do Vídně, kde se stal členem kruhu nejlepších vídeňských skladatelů Dittersdorfa, Haydna a Mozarta. Mozart dokonce v roce 1785 ve Vídni provedl jednu z jeho symfonií. Získal místo jako tajemník a učitel hudby u římského knížete Ruspoliho s nímž procestoval Itálii a měl možnost uplatnit své umění v Benátkách, Bologni a v Římě. Stal se i čestným členem Filharmonické společnosti v Bologni. Finančně se osamostatnil, vystoupil ze služeb hraběte a dva roky žil v Neapoli, kde studoval kontrapunkt u Nicoly Saly.
Odtud odcestoval do Paříže, ale záhy uprchl před revolucí roku 1789 do Londýna. V Londýně žil tři roky a vzhledem ke svým známostem ve šlechtických kruzích pomáhal stárnoucímu Haydnovi uchytit se v londýnské společnosti. Po krátké návštěvě Čech se vrátil do Vídně, kde se v roce 1804 stal ředitelem dvorních divadel. Mezi jeho povinnosti patřilo i to, že musel každý rok zkomponovat operu a balet.
Roku 1827 odešel do výslužby a komponoval již pouze výjimečně, neboť posluchači pomalu ztráceli o jeho dílo zájem. V této době sepsal také svůj vlastní životopis, který vyšel ve Vídni roku 1848. Vyšel i česky v roce 1940 v Topičově nakladatelství.
Zemřel v 87 letech 19. března 1850 ve Vídni a je pochován na hřbitově ve Währingu nedaleko hrobu L. van Beethovena a Franze Schuberta.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho hudba je svým charakterem podobná hudbě Josepha Haydna a W. A. Mozarta, na rozdíl od nich však brzy upadla v zapomnění. Ještě za jeho života si pro své konzervativní názory (a to nejen na hudbu) vysloužil přezdívku „Božský šosák“.
Zkomponoval na 60 symfonií, 40 klavírních sonát, 20 mší a mnoho dalších chrámových skladeb. Psal písně i na české texty a jeho chrámové skladby jsou v českých kostelích dodnes uváděny pro svou melodickou i technickou přístupnost.
Opery
[editovat | editovat zdroj]- Semiramis (1791 - ztraceno)
- Selico (1804 Vídeň )
- Mirana, die Königin der Amazonen (1806 Vídeň)
- Agnes Sorel (1806 Vídeň )
- Ida, die büssende (1807)
- Die Junggesellen-Wirtschaft (1807 Vídeň )
- Emericke (1807 Vídeň )
- Die Pagen des Herzogs von Vendôme (1808 Vídeň )
- Der Sammtrock (1809 Vídeň )
- Der betrogene Betrüger (1810 Vídeň)
- Das zugemauerte Fenster (1810 Vídeň)
- Der Augenarzt (1811 Vídeň)
- Federica ed Adolfo (1812 Vídeň)
- Das Winterquartier in America (1812 Vídeň)
- Robert, oder Die Prüfung (1815 Vídeň)
- Helene (1816 Vídeň )
- Die beiden Eremiten (1816)
- Der Gemahl von ungefähr (1816 Vídeň)
- Die beiden Savoyarden (1817)
- Il finto Stanislao (1818 Milán), libreto Felice Romaniho zhudebnil roku 1840 Giuseppe Verdi (Un giorno di regno)
- Aladin (1819 Vídeň)
- Das Ständchen (1823 Vídeň)
- Des Kaisers Genesung (1826 Vídeň)
- Der blinde Harfner (1827 Vídeň)
- Der Geburtstag (1828 Vídeň)
- Der dreizehnte Mantel (1829 Vídeň H)
- Felix und Adele (1831 Vídeň)
- Hans Sachs im vorgerückten Alter (1834 Drážďany)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Sterbebuch Wien / 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten 1841–1855, snímek 154, záznam o úmrtí [online]. Matricula Online [cit. 2022-08-08]. Dostupné online.
- ↑ KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918. www.libri.cz [online]. [cit. 2007-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.
- ↑ Čestní občané Českých Budějovic | Oficiální stránky statutárního města České Budějovice. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Názvy budějovických ulic | Oficiální stránky statutárního města České Budějovice. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kennedy, Michael and Bourne, Joyce, Eds. Oxford Concise Dictionary of Music. Fourth Edition, 1996, Oxford University Press. ISBN 0-19-860884-5 (anglicky)
- Vlastní životopis Vojtěcha Jírovce (přeložil František Bartoš),1940, František Topič Dostupné online
- Československý hudební slovník osob a institucí, svazek prvý, Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Jírovec na Wikimedia Commons
- Vojtěch Jírovec v České divadelní encyklopedii
- Vojtěch Jírovec na stránkách Kalendáře skladatelů
- The Michael Haydn Project - Informace o méně známých skladatelích klasicismu (anglicky)
- Vojtěch Jírovec: Nokturno in C, v provedení Janáčkova tria
- Čeští hudební skladatelé
- Čeští operní skladatelé
- Rakouští hudební skladatelé
- Skladatelé klasické hudby
- Klasicistní skladatelé
- Skladatelé chrámové hudby
- Hudebníci z Českých Budějovic
- Rakušané českého původu
- Češi ve Vídni
- Čestní občané města České Budějovice
- Narození v roce 1763
- Narození 20. února
- Narození v Českých Budějovicích
- Úmrtí v roce 1850
- Úmrtí 19. března
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově